Historie a popis původního stavu

Schwarzenberský plavební kanál je významná technická kulturní památka, zapsaná 31. října 1963 do Seznamu nemovitých kulturních památek technického významu. Část plavebního kanálu mezi hraničním potokem Ježová/Iglbach přes hlavní evropské rozvodí Vltava/Dunaj v bývalé osadě Růžový Vrch/ U Korandy po místo u hraničního znaku II/14 u osady Unterurasch, kde opouští území České republiky je ve správě Lesů České republiky, s.p.

Stavba plavebního kanálu byla zahájena 4. května 1789. Nejprve byl postaven, ještě před příjezdem císařsko-královské dvorské komise 994 sáhů dlouhý úsek mezi rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a potokem Nickelbach, který se dnes jmenuje Ježová/Iglbach.

Zlatá doba kanálu, během kterého se plavilo dříví ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, trvala od roku 1793 do roku 1892. Tehdy skončila tzv. vídeňská plavba. Naposledy se přes hlavní evropské rozvodí, tedy úsekem, který je dnes ve správě s.p. Lesy české republiky, plavilo v roce 1916 do nedalekého Haslachu.

Po ukončení plavby dříví, zejména však s nástupem automobilové dopravy, se začal plavební kanál projevovat jako překážka brzdící rozvoj moderní techniky. Úsek mezi bývalou osadou Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová/Iglbach byl celý za „železnou oponou“, tedy za tzv. ženijně technickým zabezpečením státních hranic. Těsně u silnice Růžový Vrch byl plavební kanál zasypán pro přechod „železné opony“. K dalšímu zasypání kanálu došlo cca 400 m za „železnou oponou“, kde zanikla významná stavidla na Růžovém Vrchu. Vzhledem k tomu, že plavební kanál a doprovodná cesta překračoval státní hranice, byl úsek z větší části ušetřen automobilové dopravy. Kanál však postupně zarůstal lesem, v kanálu a na jeho březích vyrostly stromy až do průměru 70 cm.

V letech 1991 – 1995 proběhl ze soukromé iniciativy záchranný průzkum v těsné blízkosti potoka Ježová/Iglbach, při kterém bylo opraveno několik desítek metrů plavebního kanálu. V roce 1995 byl opraven s.p. Lesy České republiky propust na Ježové/Iglbach. V letech 1996 – 2001 pracovali na opravě plavebního kanálu studenti Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze v rámci prázdninové praxe. Studenti opravili ručně plavební kanál v délce 1400 metrů. Vzhledem k tomu, že stromy z kanálu a břehů byly odtěženy až v polovině 90. let 20. století, nebyly pařezy odstraňovány. v roce 2000 provedl s.p. Lesy České republiky opravu plavebního kanálu v délce cca 400 m úseku navazujícím na úsek opravený studenty. Při opravě tohoto úseku byly odstraněny jednotlivé pařezy ze břehů plavebního kanálu, zároveň byla objevena a opravena stavidla na Růžovém Vrchu.

Technické řešení stavby

V roce 2012 dokončily Lesy České republiky s.p. ve spolupráci se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouským Tourismusverband Böhmorwald projekt „Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá“ spolufinancovaný z prostředků Evropské unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a byl realizován v rámci OP Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013. V rámci tohoto projektu bylo mj. rekonstrukce části plavebního kanálu spravované Lesy České republiky s.p. mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová/Iglbach. Rekonstrukce spočívala především v opravě kamenných zdí skládaných na sucho, v části plavebního kanálu opevnění břehu kulatinou (srubovou konstrukcí), rekonstrukce tzv. dvojitého mostu na Ježové, propustku na Ježové, stavidel na Růžovém vrchu, mostu na lesní cestě Maršlácké v těsné blízkosti stavidel na Růžovém vrchu, hospodářských sjezdů (dřevěných mostů) a ponorných či vzdouvacích stavidel na trase.

V současnosti Lesy České republiky s.p. připravují opravu další části Schwarzenberského plavebního kanálu v jejich správě a to od hlavního evropského rozvodí Vltava/Dunaj po zaústění říčky Světlá do Schwarzenberského plavebního kanálu v blízkosti státních hranic s Rakouskem, jedná se o tzv. spáditý úsek – zkrocená bystřina Otovského potoka, úsek má spád až 25‰.

Každoročně se poblíž hraničního potoka Ježová/Iglbach konají ukázky plavení dříví s tradicí od roku 1998.

Projektová dokumentace:	Proges, s.r.o.
Zhotovitel:	Lesostavby Třeboň, a.s.

Fotografie