Charakteristika správy toků

 

Správa toků – oblast povodí Vltavy je největší organizační jednotkou ze všech jednotek správ toků státního podniku Lesů České republiky. Dle územně-správního členění České republiky jsou obhospodařované drobné vodní toky na území krajů Praha, Jihočeského, část Plzeňského, Středočeského a Vysočiny. Dle hydrologického rozdělení České republiky je působností oblast povodí Vltavy a jejích hlavních přítoků: Sázavy, Otavy a Lužnice. Organizačně je tato Správa rozdělena na dvě územní pracoviště:

  • Dolní Vltava – pracoviště se sídlem v Benešově
  • Horní Vltava – pracoviště se sídlem v Českých Budějovicích

Správa toků – oblast povodí Vltavy spravuje drobné vodní toky a bystřiny ve volné krajině i intravilánech obcí dle rozhodnutí o určení do správy, vydaném Ministerstvem zemědělství České republiky. Jejich správa je historicky spjatá s obhospodařováním lesních porostů. Po transformaci ZVHS se rozšířil charakter spravovaných toků o vodní toky v zemědělsky využívané krajině. Správa toků oblast povodí Vltavy spravuje necelých 12 000 km drobných vodních toků.

Správa toků vykonává správu na drobných vodních tocích převážně na území Prahy, Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Na většině z nich jsou úseky, kde jeden či oba břehy zasahují do zemědělsky obhospodařovaných pozemků, nebo procházejí přímo obcemi, případně jinými sídelními útvary včetně chatových osad.

Charakter vodních toků ve správě ST-OPV se liší od obecně popisovaných tím, že největší spád nivelety není v pramenných úsecích, ale na dolním, případně středním úseku toku, kde se niveleta toku láme a spadá prudce do údolí toku nižšího řádu. Typickým příkladem jsou přítoky Vltavy, Sázavy a také menších toků jako je Kocába, Chotýšanka a další. Tyto dolní části toků, které mají často charakter strží, jsou v mnoha případech obklopeny obytnou zástavbou.

Právě v těchto zastavěných územích jsou při přípravě i realizaci akcí hrazení bystřin největší problémy jak při technickém řešení, tak i při finančním zabezpečení takových akcí.

Hlavním úkolem správy toků je předcházení i odstraňování následků povodňových škod, usměrňování pobřežníků při jejich činnostech v povodích a to zejména podél vodních toků. Dalším naléhavým úkolem je protierozní ochrana koryt vodních toků a strží, která je zajišťována investičními i neinvestičními akcemi. Neméně důležitá je i oprava a údržba starých hrazenářských děl, která v mnohých případech patří mezi nejstarší v Českých zemích a rovněž i péče o břehové porosty. Protože však zatím erozi, následnému unášení a usazování splavenin zcela zabránit nedokážeme, jsou nutná opatření, která tuto činnost alespoň zmírňují. Jedním z takových opatření je výstavba retenčních přehrážek, které je nutno po naplnění vytěžit, aby nadále plnily svou funkci.

V rámci nových staveb jsou prováděny stavby zajišťující bezpečnou funkci vodních toků (přehrážky, stupně, podélné zpevnění koryt toků apod.), stavby protipovodňových opatření. Z důvodu zadržování vody v krajině se budují nové tůně a vodní nádrže.

Pro stavby jsou využívány dotační programy „Program 2020“, „Náhrada za opatření prováděná ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona“, „Operační program Životní prostředí“, „Program rozvoje venkova“.

Náplň činnosti správy toků

Činnost správy toků zajišťují správci toků, referenti pro provozní a technické činnosti, referenti pro katastr, referenti pro finanční a technické činnosti a referenti CEVT, v souladu se Zákonem o vodách č. 254/2001 Sb. a dalšími souvisejícími předpisy v platném znění.

  • Sledování péče o stav koryt vodních toků a vodních děl
  • Komplexní příprava a zajišťování úprav vodních toků, hrazení bystřin a realizace PPO
  • Odstraňování povodňových škod
  • Revitalizace vodních toků
  • Péče o břehové porosty
  • Součinnost s ostatními orgány státní správy
  • Evidence vodních toků (CEVT) a s tím související příprava podkladů
  • Evidence a správa pozemků ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro LČR
Územní působnost Správy toků