Správa toků – oblast povodí Vltavy je největší organizační jednotkou ze všech jednotek správ toků státního podniku Lesů České republiky. Dle územně-správního členění České republiky jsou obhospodařované drobné vodní toky na území krajů Praha, Jihočeského, část Plzeňského, Středočeského a Vysočiny. Dle hydrologického rozdělení České republiky je působností oblast povodí Vltavy a jejích hlavních přítoků: Sázavy, Otavy a Lužnice. Organizačně je tato Správa rozdělena na dvě územní pracoviště:

• Dolní Vltava – pracoviště se sídlem v Benešově
• Horní Vltava – pracoviště se sídlem v Českých Budějovicích

Správa toků – oblast povodí Vltavy spravuje drobné vodní toky a bystřiny ve volné krajině i intravilánech obcí dle rozhodnutí o určení do správy, vydaném Ministerstvem zemědělství České republiky. Jejich správa je historicky spjatá s obhospodařováním lesních porostů. Po transformaci ZVHS se rozšířil charakter spravovaných toků o vodní toky v zemědělsky využívané krajině. Správa toků oblast povodí Vltavy spravuje na 8100 km drobných vodních toků a přes 170 vodních nádrží.

Správa toků vykonává správu na drobných vodních tocích převážně na území Prahy, Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Na většině z nich jsou úseky, kde jeden či oba břehy zasahují do zemědělsky obhospodařovaných pozemků, nebo procházejí přímo obcemi, případně jinými sídelními útvary včetně chatových osad.

Charakter vodních toků ve správě ST-OPV se liší od obecně popisovaných tím, že největší spád nivelety není v pramenných úsecích, ale na dolním, případně středním úseku toku, kde se niveleta toku láme a spadá prudce do údolí toku nižšího řádu. Typickým příkladem jsou přítoky Vltavy, Sázavy a také menších toků jako je Kocába, Chotýšanka a další. Tyto dolní části toků, které mají často charakter strží, jsou v mnoha případech obklopeny obytnou zástavbou.

Právě v těchto zastavěných územích jsou při přípravě i realizaci akcí hrazení bystřin největší problémy jak při technickém řešení, tak i při finančním zabezpečení takových akcí.

Hlavním úkolem správy toků je předcházení i odstraňování následků povodňových škod, usměrňování pobřežníků při jejich činnostech v povodích a to zejména podél vodních toků. Dalším naléhavým úkolem je protierozní ochrana koryt vodních toků a strží, která je zajišťována investičními i neinvestičními akcemi. Neméně důležitá je i oprava a údržba starých hrazenářských děl, která v mnohých případech patří mezi nejstarší v Českých zemích a rovněž i péče o břehové porosty. Protože však zatím erozi, následnému unášení a usazování splavenin zcela zabránit nedokážeme, jsou nutná opatření, která tuto činnost alespoň zmírňují. Jedním z takových opatření je výstavba retenčních přehrážek, které je nutno po naplnění vytěžit, aby nadále plnily svou funkci.

V rámci nových staveb jsou prováděny stavby zajišťující bezpečnou funkci vodních toků (přehrážky, stupně, podélné zpevnění koryt toků apod.), stavby protipovodňových opatření. Z důvodu zadržování vody v krajině se budují nové tůně a vodní nádrže.

Pro stavby jsou využívány dotační programy „Program 2020“, „Náhrada za opatření prováděná ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona“, „Operační program Životní prostředí“, „Program rozvoje venkova“.

Náplň činnosti správy toků

Činnost správy toků zajišťují správci toků, referenti pro provozní a technické činnosti, referenti pro katastr, referenti pro finanční a technické činnosti a referenti CEVT, v souladu se Zákonem o vodách č. 254/2001 Sb. a dalšími souvisejícími předpisy v platném znění.

• Sledování péče o stav koryt vodních toků a vodních děl
• Komplexní příprava a zajišťování úprav vodních toků, hrazení bystřin a realizace PPO
• Odstraňování povodňových škod
• Revitalizace vodních toků
• Péče o břehové porosty
• Součinnost s ostatními orgány státní správy
• Evidence vodních toků (CEVT) a s tím související příprava podkladů
• Evidence a správa pozemků ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro LČR